Turecká angora (“Ankara kedisi” z turečtiny) je plemeno pocházejí z oblasti hlavního města Turecka, Ankary (dříve Angora). Občas je nesprávně zaměňováno s kočkami perskými nebo dalším starým tureckým plemenem – kočkou “Vankou” (o tomto druhu se dočtete v našem magazínu v květnu). V čem je toto plemeno jedinečné?
Uvádí se, že v určitém bodu vývoje, měly turecké angory stejného předka jako plemeno Van. Do Evropy je údajně dovezli v 16. století. Doputovaly do Anglie a Francie a na různé královské dvory. Poté se až do konce druhé poloviny dvacátého století na tyto kočky zapomenulo, zřejmě i kvůli zájmu o perské kočky a jejich šlechtění.
Moderní historie
Díky jedné chovatelce bylo toto plemeno znovuobjeveno a uznáno největší americkým chovatelským klubem, CFA. Stalo se velmi oblíbenou rasou v USA (a poté bylo znovuobjeveno i jinde). V naší zeměpisné šířce existují dvě (velmi úspěšné) chovatelské stanice. Dovézt kočku lze i přímo z Turecka, ale je to administrativně náročnější záležitost (pro dovoz zvířat ze zemí mimo EU platí přísnější pravidla).
Fyzická specifika turecké angory
Hlava turecké angory má klínový tvar s protáhlým čumáčkem a mandlovýma očima. Uši jsou velké, špičaté s chomáčky chlupů. Má štíhlé, ale dobře stavěné (majestátně působící) tělo. Její pohyb je lehký a graciézní. Má dlouhé nohy a oválné packy. Jde o velmi zajímavé plemeno, které miluje svoji rodinu a domov. Tvrdí se, že má rádo i vodu (ikdyž zde může jít o záměnu právě s “Vankou”). Její oči mohou mít modrou nebo jantarovou barvu (nebo může mít každé oko jinak barevné). Některé modrooké angory mohou být hluché. Oficiálně je uznáváná jen varianta modrooká a s jantarově zbarvenýma očima. Toto plemeno může vážit 2,5-5 kg.
Srst – více barevných variant
Řadí se mezi polodlouhosrsté kočky, jejich kožíšek nemá podsadu. Ocas je huňatý a dlouhý, delší jsou také chloupky na krku. Na pohmat je srst příjemná a hebká, na bříšku se může lehce vlnit. Obvyklá je bílá barva, vyskytuje se však ve více barevných variantách (časté je zabarvení na hlavě, zádech/ocasu, pro soutěže je uznána ale jen část barevných variací – plné barvy, a určité kresby).
Povaha a libůstky
Jde o aktivní kočku, která má spíše povahu pejska. Jsou to kočky ideální k dětem, mají rády pohyb a hru. Prý umí mluvit očima a “komentovat” aktivitu svého majitele. Obvykle si oblíbí jednu osobu a tu pak zahrnují svojí pozorností. S dalšími domácími mazlíčky se snáší dobře. Jsou chytré a společenské.
Kočičí legendy – která je pravdivá?
O tomto kočičím druhu koluje několik pověr. Podle jedné vyplní bílá kočka tajné přání, pokud jí dáte dobrůtku. Podle další jde o Ataturkovo převtělení s dvoubarevnýma očima. (možná proto, že tento první turecký prezident kocoura tohoto plemene sám choval).
Chováte někdo toto plemeno? Napište nám do redakce, jaké kousky vaše “Ankara” umí, čím vás baví…
Comments