O víkendu 4.-5. května 2019 jsem se s naším Catio týmem zúčastnila mezinárodní výstavy koček v brněnské Voroněži. Na výstavu jsem šla zvědavá a v neděli odcházela nadšená. Tipnete si, které kočičí plemeno mne úplně uchvátilo?
V sobotu jsem zamávala dětem a odjela za kočkami. Byla jsem zvědavá třeba na kočku klapouchou nebo ragdoll. A také jsem tajně doufala, že někdo donese tureckou angoru. Přišla jsem včas, abych viděla, jak se kočkách a kocourům chystají jejich věci, klece a záclonky. Všude byly kočičí hračky a kočárky pro přepravu koček po výstavní ploše. Nepřeberné množství druhů a povah.
Příprava stánku
My si nachystali náš Catio stánek a pozorovali jsme, jak se vlastně kočičky na takovou akci připravují. Bylo na to dost času, protože návštěvníci přicházeli pozvolna a většina se dostavila až po obědě. Kočky byly v dobré náladě, stejně jako porotci, ikdyž přicestovali z různě vzdálených zemí. Kočky byly posuzovány, nominovány, prohlíženy a předváděny s grácií a pouze jedna kočka protestovala nahlas. Ale neznamená to, že ostatní tiše spaly ve výstavních klecích.
Některé skutečně odpočívaly na polštářcích, za které by se nemusela stydět ani královna, ale někdo si hrál, někdo koukal na nás, kteří jsme strkali nos do kočičích budoárů a hned mne zaujala klec se jmenovkou Irving Thai (paní Cachové), tento kocour měl totiž svůj názor na výstavu, který dával najevo sice poklidně, ale zřetelně. Také byl oba dva dny vybrán do trojice nejkrásnějších koček podle hlasování publika. Připomínal mi svojí povahou mého (útulkového) kocoura, který svoje emoce a duševní pochody umí dávat najevo stejnou formou, lehce, ale zřetelně.
Mau na vodítku
Na vodítku chodil největší kápo výstavy, egyptská mau (stříbrná tečkovaná), dle slov chovatele jde o nejstarší druh kočky na světě. Mezitím jsem se snažili komunikovat s návštěvníky o Catiu, lidé vyplňovali naši soutěžní anketu, většina lidí měla ráda kočky a tak jsem dostala i pár rad. Kočky byly předváděny, oceňovány, třeba v soutěži Best in show, Best family duo, aj. Na pódiu probíhaly přednášky.
Děti se účastnily soutěží, byly hodné, nebyl tam hluk, takže prostředí bylo příjemné pro všechny zúčastněné. A mezi stánky jsme narazili také na charitativní stánek útulku Kočičí Oáza. Oběma dětem jsem donesla malý suvenýr. A mělo to úspěch.
Brzy vás budeme informovat (přes sociální sítě), kam se vydáme před létem. A abych nezapomenula, na výstavě bylo předvedeno nové plemeno – lykoi, vlčí kočka.
Comments