Kočky jsou fascinující stvoření. Umí spoustu komických výrazů, usínají na nejpodivnějších místech v ještě podivnějších pozicích, při hraní skáčou jako veverky a když se chtějí mazlit naráží do nás hlavou. Je proto jasné, že cokoliv, co se kdy snažilo a bude snažit napodobovat tyto tvory s sebou ponese i tyto fascinující atributy. Výtvarné umění, které jsme pro vás vybrali, v sobě kombinuje kočičí prvky s lidskou fantazií, která našim domácím šelmičkám dodává přímo lidské (a někdy snad i nadlidské) osobnosti.
Louis Wain a jeho kočičí svět
Wain byl britský ilustrátor, který si stvořil nejen svůj jedinečný kočičí styl, ale který vytvořil celou říši koček. Zobrazoval kočky v lidských i kočičích situacích. Jeho obrázky byly veselé, hravé a plné děje. Díky němu se v celé Anglii proměnilo uvažování o kočkách a spousta rodin měla doma nejen jeho obrázek, ale také svého vlastního kočičího mazlíka. Dnes je Wain známý převážně kvůli svému psychickému zdraví – trpěl pravděpodobně schizofrenií. Ta zřejmě ovlivnila i jeho pozdější díla (díla byla více barevná, geometrizovaná a tíhla k abstrakci). Skutečnou odpověď, zda tomu tak bylo, nebo se Wainův umělecký styl jen vyvinul, stejně přirozeně jako se každý z nás vyvíjí, se už asi nedozvíme. Důležité ale je, že jeho díla umí i po více jak 100 letech každého kočičího člověka mile potěšit.
Rozlučka se svobodou. Zdroj: Wikipedie
Autistický umělec Gottfried Mind
Byl jeden z prvních lidí, u kterých byl diagnostikován (a historií zaznamenán) autismus. Přesto se jednalo o velice nadaného kreslíře, který nejraději kreslil kočky. Byl známý jako „Kočičí-Rafael“ pro dokonalost a realističnost s kterou kočičky dokázal ztvárnit. Většinu života strávil doma kresbou, kde mu ovšem dělalo společnost několik zvířat, mezi nimiž byly samozřejmě i kočičky. I přesto, že mu zprvu s kresbou pomáhal malíř Hendenberger, vyvinul si Mind svoji techniku a styl zcela sám.
Kočičí malba vodovými barvami. Matka a její koťata. Zdroj: Wikipedie
Světlana Petrova a její zrzavý kocour Zarathrustra
Zarathustra je zrzavý, trochu obézní kocourek, kterého se Světlana ujmula po smrti své maminky. A vzhledem k tomu, že se tento na první pohled obyčejný kocourek dostal do péče kreativní duši, vznikl v roce 2014 projekt Fat Cat Art tedy „Tlustá kočka v umění“. Principem se stalo umisťování fotek kocourka do známých obrazů i filmů pomocí digitální foto/video montáže. A výsledek… Výsledek obletěl svět. Sbírka fotoobrazů se Zarathustrou vyšla i knižně (Fat Cat Art: Famous Masterpieces Improved by a Ginger Cat with Attitude), sledovat Světlanu a jejího zrzavého kocoura ale můžete i na Facebooku.
Klimtův Polibek je krásný obraz, no ale co teprve, když do něj přidáte kočku! Zdroj: FatCatArt
Susan Herbert a její kulturně vzdělané kočky
Něco podobného jako Světlana udělala už ve 20. století i Susan Herbert, která se rozhodla na svých malbách kočičky zasazovat nejen do slavných výtvarných děl, ale také do zcela všedních situací. Její umění proto diváka přenese do minulosti, kde potká královské kočičí rodiny, Shakespearovské kočko-postavy, kabaretní kočičky, nebo kočičí portrét Vincenta van Gogha. Jednotlivé obrázky můžete rovněž najít i v knižních svazcích: Shakespearovy kočky (Shakespeare Cats) nebo Kočky pre-rafalitské (Pre-Rephaelita Cats).
„Meow, dámy, není už čas na čaj?“ Zdroj: thecatgallery
Purr.in.ink aneb chomáč inkoustu, který přede
Purr.in.ink je projekt umělce Luise Coelha, který kreslí černým inkoustem kočičky jako rozkošné chomáčky srsti s velkýma očima. Luis k některým svým obrázkům na svém Instagramovém profilu přidává i krátký text s vtipnou (kočičí) pointou. Purr.in.ink komiksy dokonale ukazují, jak fantastická stvoření kočky jsou, i přesto, že nás občas okusuju nebo drápnou, snad právě proto, že nás tak milují.
„Budeš… mě milovat… pokud kousnu?“ Zdroj: purr.in.ink
Catio tip: Chcete poznat více z kočičího umění? Podívejte se na naše články: Kočky ve starověkém umění, Kočky ve středověku, nebo si přečtěte náš s rozhovor s umělcem Rudolfem Brančovským: Oblíbený výtvarník o kočkách a umění: Prostor se snažím zaplňovat krásnými věcmi.
Comentarios