Už dávno nežijeme v době, kdy by kočky patřily na zahradu, aby lovily myši, nebo domů jako krásná chlupatá ozdoba. Novodobí kočkomilové svoje kočky hýčkají, vymýšlí jim nejrůznější zábavu a mnozí by s nimi rádi vyrazili na procházku podobně jako jejich přátelé s pejsky. Jak ale kočku na vodítko naučit? A na co si při tom dát pozor?
Nepodceňujte výběr kšírů a vodítka
Dneska už máte na výběr velké množství kočičích kšírů, ale i vodítek. Určitě nespoléhejte na zděděné kšíry po pejskovi a pořiďte kočičce skutečně ty kočičí. V nabídce je také velké množství hezkých obojků, ty ale pro procházky venku na vodítku nedoporučujeme. Představte si, že se kočka rozeběhne a zarazí se o vaše vodítko – pokud má na sobě kšíry tah se rovnoměrně rozloží, pokud má ale kočička obojek, tah kočce trhne celou hlavičkou. Je pochopitelné, že něco takového je pro kočičky velice nepříjemné. Strašákem vám také může být fakt, že špatně nasazený obojek je mnohem snáze vyvlíknutelný než špatně nasazené kšíry.
A post shared by Glitch the Cat (@glitchmeow) on Jul 6, 2020 at 12:47pm PDT
Koťátka jsou více přizpůsobivá než dospělý kočičák, proto je mnohem snadnější je čemukoliv naučit.
Méně a často je více než dlouho a občas
Kočky se na rozdíl od psů snáze učí, pokud věc opakujete často zato ale kratší dobu. Kočka brzy ztratí trpělivost, pozornost nebo náladu a všechno učení je poté zcela kontraproduktivní.
Jak postupovat při nandavání kšírů
Ideální je začínat se zvykáním si na kšíry už v nízkém věku (od kotěte), ale pokud kočičku od kotěte nemáte, nebo je už kočička starší, nemusíte se bát, i taková kočička si může na kšíry zvyknout a chodit ven se naučit; jen tomu musíte dát více času a zapojit také více pamlsků. Kočička není pejsek, tudíž určitě není vhodné na ni kšíry navlíknout a nechat ji, ať si zvykne. Vaším cílem naopak je, aby se nandání kšírů stalo pro kočičku něčím pozitivním, něčím, z čeho nebude mít strach, ale co ji bude signalizovat, že teď teda konečně půjde ven, nebo teď teda dostane něco dobrého.
První nandání kšírů: Dejte kočičce do mističky něco, co má ráda (konzervičku, masíčko, oblíbené granulky) a až začne jíst opatrně na ni kšíry nasaďte. Žere dál a ani si toho nevšimla? Výborně. Počkejte až dojí a pokud si jich poté začne všímat, kšíry sundejte. Přestala žrát a začala být ze kšírů nesvá? Nečekejte a kšíry rovnou sundejte.
Opakování: Nandávaní kšírů opakujte klidně každý den (určitě nedělejte rozmezí delší jak týden). Poté, co vám bude připadat, že je kočička v kšírech jistější, zkuste jí je nandat bez žrádla a odměňte ji po nandání pouze pamlskem. Jakmile si kočička kšírů téměř přestane všímat, máte vyhráno a můžete přidat vodítko!
Jak s vodítkem?
Vodítko by mělo být zprvu látkové/nylonové, nikoliv navíjecí – pokud si vaše kočička je ještě nejistá v kšírech, mohlo by ji navíjecí vodítko vyděsit. První ji vodítko připněte doma a zkuste s ní pochodovat po bytě. Dávat ji za to pamlsek, občas ji hodit hračku, hrát si a mazlit ji a v to vše na vodítku. Většinou zvykání na vodítko nebývá takový problém jako na kšíry – naopak si kočičky moc rády se samotným vodítkem hrají. Ukažte jim, že se není čeho bát.
Jde se ven
Před procházkou kšíry kočičce nasaďte už doma. A na (nejen) první procházku vezměte kočičku do přenosky/tašky, ve které má kočička deku nebo něco, do čeho se může v případě strachu schovat. Jděte na klidné místo (ideálně do parku, lesa apod.) a kočičce přenosku otevřete, připněte ji na vodítko a nechte ji, ať si sama vyleze, ať si vše v klidu očichá, vše si prohlédne a prozkoumá. Jakmile si bude jistá, bude chtít sama pochodovat a zkoumat okolí. Minimálně první tři procházky buďte velmi ostražití, kočička se může čehokoliv nového snadno leknout a mohla by se vám vytrhnout, utéct na strom, nebo se skutečně hodně vystresovat. Pokud bude kočička nesvá uplaťte ji pamlsky, nebo ji vraťte do bezpečí její přenosky/tašky.
Na co nezapomenout?
I chození ven je dobré opakovat (zezačátku častěji a procházet se kratší dobu). Jakmile si kočička na chození ven zvykne, není nutné chodit ven pravidelně a můžete si dovolit delší procházky.
Jak už byli napsáno – kočka není pes! Tudíž neočekávejte, že za vámi vždy bude poslušně běhat a hopkat. Občas to kočičce vyhovovat může, ale připravte se na časté průzkumničení okolí, lezení po stromech a čichání všeho možného. Mnoho kočiček se během „procházek“ venku rádo nechá nosit, nebo vozit.
Na delší procházky nezapomeňte vzít mističku a vodu.
Češi jsou národ pejskařů (i když je stále více kočkařů), proto si dávejte pozor na své okolí. Mnoho pejsků kočka nezajímá, ale mnoho z nich už na dálku po kočkách kouká a rádi by za nimi ihned vyběhli. Navíc jsou pejskaři, kteří svoje pejsky nemají na vodítku a pokud byste zareagovali pozdě, mohlo by to být špatné nejen pro vaši kočičku. Kočičce proto nechávejte volnost, ale vždy dávejte dobrý pozor, z jakého rohu se může objevit štěkající „příbuzný“.
Každá kočička je jiná – zatímco některé kočičky si chození ven mohou užívat, pro jiné to může být velmi stresující (zvlášť, pokud žijí roky doma a o tom, že existuje „venek“ ví jen skrze okno). Svoji kočičku proto respektujte a nenuťte ji do ničeho, co by se jí nelíbilo.
A post shared by Glitch the Cat (@glitchmeow) on Sep 20, 2020 at 10:19am PDT
Připravte se, že dospělá kočička se venku po nějaké době pronese.
Comments